Lidé jsou různí a mají různé zájmy a priority. To, co někomu přijde nenormální a úplně mimo může jinému přijít naprosto normální a všední věc, ve které žije denně. Musíme být rádi za to, co máme a jaké životy vedeme, pokud nám někdo neubližuje a nežijeme opravdu mizerný život. Občasná hádka není důvod k tomu se necítit na světě dobře, protože hádky má v životě každý. To, že někdy má člověk na oběd něco, co moc nemusí také není důvod k tomu být smutný nebo naštvaný. Jsou lidé, kteří na oběd nemají nic, nebo lidé, kteří mají k obědu flašku vodky.
To už je ale jejich problém, protože nikdo do takových věcí nespadne jen tak cizí vinou. Vždy za to může on sám. Ale třeba lidé bez domova za to všichni nemohou, protože někdy je život opravdu krutý. Nebo lidé, kteří žijí v chudobě a jejich život už je odmalička předurčen k tomu, aby žili chudý život, protože jejich rodiče nemají peníze na zaplacení vzdělání. Všichni tihle lidé by dali cokoliv, aby mohli žít jak my, jako normální lidé. A nám nepřijde normální jejich způsob života, jim zase přijde zvláštní ten náš právě podle toho, jaké má kdo priority a v čem celý život žije.
Když jdete po ulici, potkáváte hodně lidí, vidíte hodně různých tváří s různým příběhem za sebou. Tito lidé jsou různí a nikdy nevíme, jaký život vedou. To, jak vypadají nám může jen trochu pomoci pochopit jejich životní situaci, ale nikdy doopravdy nevíme, co se pod touto skořápkou schovává. Za bezdomovcem se může schovávat člověk, který v životě neměl moc štěstí, přišel o práci, o rodinu a smutkem se propadl do pasti, ze které už se nemohl dostat. Přitom se může jednat o velkorysého člověka, který má srdce na pravém místě. Pak vidíte maminku s kočárkem riko naturo a řeknete si, že vypadá spokojeně a celkem i zabezpečeně. Třeba se i za touto tváří skrývá něco jiného, třeba je to matka samoživitelka která každý den dře jen pro to, aby se její dítě mělo dobře.